en
Attenborough's Wonder of Song
David Attenborough vybral pět zástupců živočišné říše, kteří využívají ke svému vyjadřování zpěv. Nejvíce zastoupených je samozřejmě ptáků. Dlouho panovalo přesvědčení, že samičky ve většině případů nezpívají. Vědci ale dospěli k závěru, že u některých druhů dokáže hezkou písní okouzlit i samička... Sir David Attenborough představuje své oblíbené nahrávky z říše zvířat, díky kterým se naprosto změnil způsob, jakým chápeme jejich zpěv. Každá z nich – od písně největšího lemura až po zpěv gigantického keporkaka – byla pořízena během jeho dlouhé a bohaté kariéry světově proslulého přírodovědce. V době, kdy se sir David Attenborugh narodil, už prošly přírodovědecké teorie o zvířecím zpěvu mnohými změnami. Legendární Charles Darwin to formuloval jasně: zpívat je pro zvířata žijící ve volné divoké přírodě nebezpečné, protože tak mohou prozradit dravcům, kde se ukrývají. Ale v rámci pohlavního výběru představuje zpěv obrovskou výhodu. Umožňuje samci nalákat samici a předat své geny další generaci. A proto samci zpívají, ale samice ne. Jenže díky dalšímu bádání a nově získaným poznatkům dnešní vědy se tyto dlouho zažité představy a předpoklady postupně mění. Vědci zjistili, že ve skutečnosti zpívají samice většiny zpěvavých ptáků a teprve teď je můžeme opravdu dobře slyšet. Díky tomuto i dalším zjištěním můžeme konečně lépe porozumět zvířecímu zpěvu. A také odhalit báječné strategie přežití, které se u různých zvířecích druhů postupně vyvinuly. (TV Prima)
More informationAbout show
David Attenborough vybral pět zástupců živočišné říše, kteří využívají ke svému vyjadřování zpěv. Nejvíce zastoupených je samozřejmě ptáků. Dlouho panovalo přesvědčení, že samičky ve většině případů nezpívají. Vědci ale dospěli k závěru, že u některých druhů dokáže hezkou písní okouzlit i samička... Sir David Attenborough představuje své oblíbené nahrávky z říše zvířat, díky kterým se naprosto změnil způsob, jakým chápeme jejich zpěv. Každá z nich – od písně největšího lemura až po zpěv gigantického keporkaka – byla pořízena během jeho dlouhé a bohaté kariéry světově proslulého přírodovědce. V době, kdy se sir David Attenborugh narodil, už prošly přírodovědecké teorie o zvířecím zpěvu mnohými změnami. Legendární Charles Darwin to formuloval jasně: zpívat je pro zvířata žijící ve volné divoké přírodě nebezpečné, protože tak mohou prozradit dravcům, kde se ukrývají. Ale v rámci pohlavního výběru představuje zpěv obrovskou výhodu. Umožňuje samci nalákat samici a předat své geny další generaci. A proto samci zpívají, ale samice ne. Jenže díky dalšímu bádání a nově získaným poznatkům dnešní vědy se tyto dlouho zažité představy a předpoklady postupně mění. Vědci zjistili, že ve skutečnosti zpívají samice většiny zpěvavých ptáků a teprve teď je můžeme opravdu dobře slyšet. Díky tomuto i dalším zjištěním můžeme konečně lépe porozumět zvířecímu zpěvu. A také odhalit báječné strategie přežití, které se u různých zvířecích druhů postupně vyvinuly.
(TV Prima)